Do Berlína se sjeli držitelé Nobelových cen, zbouráním zdí chtějí vytvořit svět bez násilí

10. až 11. listopadu 2009 se v Berlíně konal 10. summit držitelů Nobelových cen míru. Delegace Světového pochodu z České republiky se zúčastnila jeho druhého dne, kdy byla na programu témata jaderného odzbrojení a konfliktů mezi kulturami.

Summit, který se konal při dvacátém výročí pádu Berlínské zdi, se nesl v duchu „Bourání nových zdí pro svět bez násilí". První den patřil tématům Následky pádu Berlínské zdi, Zdi mezi chudými a bohatými a Zdi hrozby životnímu prostředí. Druhý den se potom kromě představení Světového pochodu a předání Charty za svět nenásilí dostalo na Zdi z jaderných zbraní a Zdi netolerance.

 Předání Charty za svět bez násilí Světovému pochodu

Zdi z jaderných zbraní a zbrojení: vytvoření světa bez jaderných zbraní a zbraní hromadného ničení

Moderátor Guilietto Chiesa, nezávislý novinář a bývalý poslanec EP, uvedl panel otázkou, zda je svět bezpečnější než před dvaceti lety.

Jako první v panelu vystoupil Frederik Willem de Klerk, který mluvil o své zkušenosti z Jihoafrické republiky, která se v roce 1993 zbavila jaderných zbraní. „Z této zkušenosti jsme se naučili, a to by se měli naučit všichni, že dlouhodobá bezpečnost neleží na vlastnictví jaderných zbraní." Zdůraznil, že „když se JAR dokázala zbavit jaderných zbraní, tak není důvod, proč by to nemohly udělat ostatní státy."

Paolo Ramusino z Pugwashské organizace pochválil nové odzbrojovací iniciativy ve světě a vyjádřil potřebu, aby byly brzy vidět jejich výsledky. Ve svém příspěvku se zabýval přístupem k procesu odzbrojování: „Odzbrojení nedosáhneme, pokud budeme země dělit na ty, co jaderné zbraně mají, a na ty, co ne." Stejná pravidla by měla platit pro všechny a mezinárodní kontrola jaderných zbraní „by neměla být vnímána jako způsob kontroly mocných zemí nad malými, ale jako kolektivní záležitost". Ramusino dále kromě zuřících válek zmínil také hrozbu spících konfliktů mezi zeměmi, co spolu „nemluví", jako jsou například Indie a Pakistán, Koreje, Indie s Čínou apod. Aby bylo odzbrojení úspěšné, je třeba paralelně s ním řešit všechny otevřené i spící konflikty.

Alexandre Liebeskind se věnoval tématu kazetové munice. Připomněl, že tyto zbraně mají potenciál zabíjet více lidí, než ostatní již zakázané zbraně, a přivítal nedávné rozhodnutí OSN, že se tímto tématem bude zabývat. Svůj příspěvek uzavřel citátem: „Musíme požadovat nemožné."

Michail Gorbačov, držitel NC míru

„Navzdory snahám o odzbrojení svět stále zbrojí, vznikají nové zbraně, které jsou stejně nebezpečné jako doktríny zemí, které dovolují jejich použití v preventivních konfliktech", řekl na úvod svého příspěvku Michail Gorbačov. Ve světě se vloni na zbrojení vydalo rekordních 1,5 bilionu dolarů, z toho téměř polovinu vydaly USA. Přitom roste problém chudoby a znečištění životního prostředí. Je třeba oslovit média, vlády a OSN s jasným požadavkem odzbrojení. „Naše a podobné organizace mohou něco změnit." Existence vojensko-průmyslového komplexu se často obhajuje tím, že přináší pracovní místa a peníze z daní do státní pokladny. „Využijme nynější finanční krize, abychom toto změnili, a vytvořme ekonomii, která nebude lpět na nadprodukci a extrémních ziscích," vyzval Gorbačov. Zdůraznil nutnost podporovat současné snahy prezidentů USA a Ruska, které mohou vést k pokroku v odzbrojení. „S odzbrojováním musí začít jaderné země." Gorbačov dále upozornil na skutečnost, že dalších 40 nejaderných zemí má dostateční technologie a stojí na tzv. jaderném prahu. Pokud jaderné země začnou odzbrojovat, tak těchto 40 zemí tento práh nepřekročí. Podle Gorbačova konec Studené války neznamenal, že se jaderných zbraní už nemusíme bát. Naopak vznikají nové zbraně, stejně nebezpečné jako jaderné.

Ehase Aygen se podíval na zbrojení z lékařského pohledu, popsal dopady, jaké by jaderný konflikt měl. „Například jaderný konflikt mezi Indií a Pákistánem by kromě okamžitých úmrtí měl za následek vyhladovění jedné miliardy lidí." Připomněl, že dnešní zbraně jsou mnohokrát silnější, než bomba, která spadla na Hirošimu, a celkově by mohly planetu zničit pětkrát. Nakonec zdůraznil, že „odzbrojení a nešíření jaderných zbraní musejí jít společně, protože jsou to dvě strany téhož meče."

„Strhněte tuto zeď"

Po vedoucích panelistech se dostaly na řadu kratší příspěvky. Johnatan Granoff z pódia pozdravil několik významných lidí v publiku, mezi nimi také Alyna Warea, koordinátora Světového pochodu na Novém Zélandu, který stojí za iniciativou Členové parlamentů za jaderné odzbrojení, jež sdružuje poslance a senátory z mnoha zemí světa včetně ČR. Granoff poté na pódium nechal přinést obrovský plakát zobrazující zeď z jaderných zbraní. „Tato zeď je tvořena také ze strachu, doktrín a politických agend," dodal. Zdůraznil potřebu jaderného odzbrojení slovy „Musíme zavřít jaderný deštník, vždyť neprší, vždyť není nepřítel!" a vyzval ke stažení jaderných zbraní NATO z evropských základen.

Po Griffinovi vystoupil dvacetiletý Jacob Romer, zástupce německých vysokoškolských studentů, kteří se konference účastnili v hledišti. Romer zdůraznil roli neziskových organizací, které bojují za jaderné odzbrojení, a vyzval ke zbourání zdi mezi generacemi tak, aby se studenti příští rok mohli konference zúčastnit jako rovnocenní partneři.

Na konci panelu věnovaného jaderným zbraním padlo několik připomínek, mezi nimi urgentní potřeba oslovit média, kritika obsazení Rady bezpečnosti OSN největšími výrobci zbraní, či potřeba hledat kořeny světových konfliktů. Zazněl také zajímavý návrh, aby se každý držitel Nobelovy ceny míru stal mentorem jednoho ze studentů a otevřel mu dveře do světa mezinárodních vztahů.

Zdi netolerance: bourání zdí mezi kulturami, náboženstvími a etnickými komunitami

Poslední panel summitu se nesl v duchu současných konfliktů, a to především těch na blízkém východě. „Berlínská zeď spadla, ale byla vytvořena nová zeď na Blízkém východě," řekla jedna z panelistek Monika Luke z Amnesty International. Velké ovace sklidila držitelka Nobelovy ceny míru Mairead Corrigan Maguire se svou výzvou k hledání opravdových příčin vzniku terorismu, k zastavení okupací Afghánistánu a Palestiny a k tomu, aby Spojené státy přestaly financovat zbrojení Izraele.

Čeští zástupci pochodu v publiku

Závěr patřil celebritě

Na závěr summitu přišlo na udělování každoroční Ceny držitelů Nobelovy ceny míru. Tu letos dostala zpěvačka Annie Lenox za svou kampaň prevence HIV v Africe. Po jejím příchodu do publika se na ni nahrnuli fotografové a evidentně pro ně byla zajímavější než probíhající projevy, k nimž se otočili zády. To odráží stav dnešních médií, jejichž pozornost přitahují celebrity více, než (ne)obyčejní lidé, kteří věnovali celý život úsilí za mír a odzbrojení. Nezbývá než doufat, že její přítomnost alespoň trochu pomohla k tomu, aby se do médií dostala alespoň nějaká zpráva o proběhlém summitu a o závěrečném prohlášení, které z něj vzešlo.

Annie Lenox v tričkuza boj proti AIDS