Zprávy

Světový pochod podporují:

Nejnovější podporující


Iniciátor pochodu

Balkánský tým: Co znamená jméno?

Jsou dvě věci, které mě doposud silně zasáhly na této balkánské části Světového pochodu. První je jméno, které se dává různým oblastem a druhé jsou hranice mezi zeměmi. Skoro jsem se kvůli tomu dostal do problémů v Turecku a v Řecku se mi dostalo varování, abych byl opatrný, co říkám.

Z blogu Tonyho Robinsona, jednoho z účastníků balkánského týmu, který začal svou cestu v tureckém Istanbulu a se základním týmem pochodu se spojí v Ženevě. Zážitky účastníků pochodu z tohoto i dalších týmů můžete sledovat online na blog.theworldmarch.org

Řecko, 30. října 2009

Během konverzace s Esrou o kurdsko-tureckém konfliktu mě zajímalo, co asi může v tom regionu být, že to způsobuje takový konflikt, myslel jsem ropu, plyn, minerály nebo tak něco. Takže jsem se nevinně zeptal: „Co to tam v Kurdistánu mají, že je to tak cenné?" No, jako bych jí dal facku! Řekla: „Tenhle název v Turecku nesmíš používat, jestli tě někdo uslyší, tak se dostaneš do problémů!" Tahle reakce byla reflexem, který určitě pochází z letité turecké citlivosti na toto téma. Samozřejmě nyní, když jsem věděl, že to nemám říkat, tak jsem to omylem řekl ještě několikrát během odpoledne, protože se mi to slovo celou dobu honilo v hlavě!

Pochod v Thessaloniki

Potom jsme přijeli do Řecka a do jeho severní části nazývané Makedonie. Samozřejmě jedna z republik bývalé Jugoslávie se také jmenuje Makedonie a Řeky to nezajímalo po dobu, dokud byla součástí Jugoslávské federace. Ale když se Jugoslávie začala rozpadat, otázka vlastnictví jména „Makedonie" se stala velkým problémem. V Řecku, pokud chcete být politicky korektní, musíte požívat název „Bývalá Jugoslávská republika Makedonie". Samozřejmě náš mluvčí Giorgio to při svém prvním projevu v Thessaloniki nevěděl a zmínil se o další zemi na trase pochodu jako o Makedonii. Vyvolalo to stížnosti z řad místních organizátorů. Je pro nás důležité neurážet místní, ale jak potom máme být věrni svým principům?

Naštěstí se ve skutečnosti moc nezajímáme o názvy zemí, nejdůležitější jsou pro nás lidé.

Konference na Univerzitě v Thessaloniki

Druhá věc, o které se chci zmínit, jsou hranice. Při překračovaní hranic mezi Tureckem a Řeckem mě napadlo, jak náhodné vlastně země jsou. Za posledních 30 dní jsem byl ve 12 zemích, pokaždé jsem ukazoval pas, někdy jsem dostal razítko, někdy ne, někdy chtěli peníze, někdy ne. Ale pokaždé mi to připadalo tak náhodné. Většinou jako záminka k tomu, aby z člověka dostali peníze. Jakoby dělali pravidla jen proto, že když je porušíš, tak ti mohou dát pokutu. Tohle se včera stalo Eduardovi. Zůstal v Turecku o dva dny déle, než mu dovolilo vízum, takže mu dali na výběr buď zákaz vstupu do Turecka na 5 let, nebo pokutu ve výši 100 Euro. Tím myslím, v čem je princip? Možnost vykoupit se penězi, když uděláte něco proti pravidlům, ukazuje, že je to vlastně celé o získávání prostředků. Alespoň by mohli být upřímní a uchránit každého od bolestného očekávání co se stane, jestli projde celnicí, a mohli by zastavit ten směšný proces udělování víz. V Turecku je to jednoduché, prostě chtějí peníze. Na druhou stranu v Rusku chtějí vědět, kam člověk chodil do školy a seznam zemí, které navštívil v posledních 10 letech!

Další věc, týkající se hranic, je, kolik lidí zemřelo kvůli tomu, že hraniční čára procházela zrovna určitým místem. Aby mohly být do map zakresleny hranice, zemřely miliony lidí. To je další absurdita a všichni tito mrtví nic neznamenají v momentu, kdy přejdeš hranice v době míru.


Rozhovor pro národní televizi

Dnes jsem v Thessaloniki dělal čtyři zajímavé rozhovory. Jeden člověk z národní televize se mě ptal na to, co si myslím o problému nelegálních přistěhovalců a co navrhuje Světový pochod. Po chvilkové panice jsem přišel s následující odpovědí, kterou se zde snažím víceméně přesně odcitovat...

„Cílem Světového pochodu je odstranění jaderných zbraní a postupné snižování výdajů na konvenční zbraně. 10 procenty z 1,5 miliardy dolarů, která se vloni utratila na zbrojení, bychom mohli vymítit chudobu na celé planetě. 50 procenty bychom mohli vyřešit problémy hladu, zaměstnanosti a poškození životního prostředí. To všechno se může stát, ale je třeba vytvořit povědomí o potřebě rozšířit mírovou kulturu skrze nenásilí a začít volit politiky, kteří budou naplňovat takový program. Takže problém s imigranty zmizí, pokud vyřešíme problémy násilí a odstraníme jaderné zbraně a hrozbu války."

Tento náš návrh univerzální lidské civilizace je tak jednoduchý a báječný!

Aténský tým před odjezdem do Thessaloniki

Takže zítra odjíždíme z Řecka, překročíme absurdní čáru na mapě a zamíříme do země, kterou nevíme, jak nazývat a jakkoli ji nazveme, lidé se urazí. Aspoň že víme, že hlavní město se jmenuje Skopje a o tom nikdo nediskutuje...

Tony

Zdroj a fotogalerie: blog.theworldmarch.org